hypotermie je život ohrožující stav, který vzniká v případě, kdy tělo ztrácí víc tepla než je schopno vyrobit
je definována jako teplota těla nižší než 35 stupňů Celsia
neléčená hypotermie může vést k selhání respiračního, kardiovaskulárního systému a tak vést až ke smrti
mírná hypotermie = 32-35 °C
střední hypotermie = 29-32 °C
těžká hypotermie <29 °C
Klinická manifestace
třes
slabě hmatné pulzace
respirační deprese
zpomalení řeči
nemotornost a poruchy koordinace
zmatení nebo poruchy amnézie
EKG obraz
artefakty ze svalového třesu
bradyarytmie
prodloužení PR intervalu, QRS komplexu a QT intervalu
Osbornovy J vlny
pozitivní výchylka v J bodu (negativní v aVR a ve V1)
nejlépe viditelné ve spodních a hrudních svodech
jejich výška je úměrná závažnosti hypotermie
ektopická aktivita - Fibrilace síní
Pokud teplota klesne pod 30°C
fibrilace komor
Pokud teplota klesne pod 28°C
srdeční zástava pro KT, FiK nebo asystolii
Obr. 1: Osbornovy vlny
EKG 1A: Pacient po KPR před cíleným teplotním managementem
fibrilace síní
EKG 1B: Pacient v průběhu cíleného teplotního managementu (34°C)
fibrilace síní s pomalejší odpovědí komor
ST elevace s incipientními Osbornovými vlnami (II, III, aVF, V5-V6)
prodloužený QT interval
Terapie v kostce:
závisí na tíži hypotermie
postupné zahřívání, rehydratace, infuze glukózy
dosažení normotermie musí být pomalé (akutní změny teploty u podchlazeného pacienta mohou vést k hemodynamické nestabilitě pacienta)
v případě těžké hypotermie pacienta převedeme na UPV a provádíme invazivní ohřívání (laváž močového měchýře, žaludku, rekta), případně aktivní ohřívání pomocí ECMO (extrakorporální membránové oxygenace)